MUDr. Judita Hofhanzlová

Výživa ženy připravující se na těhotenství

V mé poradně o zdravém způsobu života mě nejednou navštívily mladé ženy s otázkou, jak by se měly připravit na příchod dítěte. Vedla je k tomu touha, aby jejich budoucí děťátko bylo v pořádku a také obava s rostoucího výskytu chronických onemocnění  dětí např. ekzémy a alergie.

            Jednou jsem slyšela, že dítě dostává polovinu zdraví svých rodičů nebo druhý názor, že maminka si kojením čistí své tělo. Nevím do jaké míry jsou tato tvrzení pravdivá, ale rozhodně stojí za zamyšlení a ponoukají nás k veliké zodpovědnosti za zdraví našich maličkých.

            Myslím, že alespoň čtyři oblasti našeho života jsou velmi důležité pro tělesné a duševní zdraví budoucího potomka – zdravá výživa matky, její zdravé pevné tělo a přírodní péče o jeho případné neduhy a klid a mír duši.

            Řecký lékař Hippokrates prohlásil, že „to, co jíme, mělo by nás i léčit“ nebo sv. Hildegarda z Bingenu (12.stol.) – „to, co jíš, tím se stáváš.“ Výroky těchto dvou velikánů lidských dějin bychom měli mít na paměti a řídit se jimi.

Jak by tedy měla vypadat výživa budoucích maminek?

Často se mě lidé ptají, jaký výživový směr zastávám a moje odpověď je, že žádný. Snažím se lidem připomenout, jak jedly a vařily naše prababičky, jak důležité je vracet se ke stravovacím zvyklostem našich předků.

Mám několik zásad dobrého stravování:

Jíst pestře, jíst střídmě, jíst to co vyroste a uzraje v naší zemi, jíst to, co zrovna zraje nebo co je zde přirozeným způsobem uskladněno. Jíst jednoduchá jídla, složená z několika málo druhů surovin, jíst to, co se rychle kazí (jde o živou potravinu), jíst jídla čerstvě připravená a vařit si samy. Pokud je to jen trochu možné, připravovat jídla ze surovin ekologického zemědělství nebo to, co si vypěstujeme.

A čeho bychom se měly vyvarovat?

Nejíst konzervovaná jídla a instantní potraviny, potraviny, které se přirozeně rychle kazí a v obchodech mají velmi dlouhou expirační dobu. Vyloučit z jídelníčku potraviny s přídatnými látkami tzv. „éčky“ (přibarvená, aromatizovaná...). Výrazně omezit konzumaci živočišných bílkovin, vyloučit nebo alespoň výrazně omezit bílý cukr a vše v čem je obsažen, bílou mouku a před exotickými plody dávat přednost našemu ovoci. Nepoužívat umělá dochucovadla a naučit se tak našimi otupělými chuťovými buňkami postupně vnímat lahodné chutě zeleniny či obilovin.

A co by měl obsahovat jídelníček budoucích maminek?

Celá zrna – pohanku, jáhly, celozrnnou rýži, kukuřici, pšenici a její různé odrůdy, žito, ječmen, oves, amaranth.

A to ve formě: 

-  celozrnné mouky – pro přípravu koláčů, pečiva, placek, chleba, kaší, k zahuštění a zásmažkám...

- vloček – pro přípravu Musli, kaší, jako zavářka do polévek...

- těstovin – z nejrůznějších druhů obilovin, či jejich směsí

- celých zrn – jako takových či upravených – celozrnné pukance (burizony), cous cous, bulgur, kernoto, kroupy, krupice.... pro přípravu polévek, kaší, příloh či hlavních jídel v kombinaci s ovocem nebo zeleninou

Luštěniny – zařazujeme do jídelníčku fazole nejrůznějších velikostí a barev, hrách, cizrnu, hrách římský, čočku, červenou čočku. Sóju nedoporučuji jíst často. Luštěniny jíme v malých množstvích, ne tak jak jsme zvyklé ze současné české kuchyně (hromady zadělávaných fazolí nebo čočky nejlépe s uzeninou). Výhodné je uvařit hrnec luštěnin, dát do mrazničky a po hrstičkách přidávat do zeleninových polévek, těstovin, tzv. rizot z různých obilovin, pomazánek.

Zelenina – tuto jíme čerstvou nebo krátce tepelně upravovanou dušením, rychlým orestováním na kvalitním oleji, nad párou. Podáváme ji v kombinaci s celozrnnými obilovinami nebo těstovinami. Držíme se zásady, zařazovat do jídelníčku zeleninu, která právě přirozeně dozrává a která vyroste v naší zemi. Naše tělo je na tyto plodiny za staletí zvyklé a ony obsahují vše, co je pro naše zdraví potřeba. Zelenina vypěstovaná rychlením za pomocí umělých hnojiv a substrátů, navíc chemicky ošetřovaná, přináší do těla ženy tyto látky, které mohou negativně ovlivnit zdraví její a jejího potomka. Do jídelníčku zařazujeme také plané byliny nasbírané v čistém prostředí (kopřiva, pampeliška, lístky fialek...).

Jídelníček by měl obsahovat semena – slunečnicová, dýňová, semínko zlatého lnu a sezam. Tato jsou velmi bohatá na minerály, zejména vápník a také jejich tuky jsou pro tělo velmi prospěšné.

Ořechy přidáváme do sladkých i slaných jídel, ovšem jen vlašské a lískové. Vyhýbáme se dováženým druhům ořechů.

Ovoce není až tak významnou částí jídelníčku, jak si mnozí myslí a rozhodně dáváme přednost našemu místnímu ovoci – jablka, hrušky, třešně švestky a další zahradní a lesní plody. Tropické ovoce nebo ovoce dovážené může být příčinou alergií, proto, pokud je to možné, jíme ovoce z domácích zdrojů.

Bílkoviny – hodně se toho namluví o nebezpečí nedostatku živočišných bílkovin, ale o tom co způsobuje jejich nadbytek se již nedozvíme. A přece je naše populace živočišnými bílkovinami (maso, mléko a mléčné výrobky, vejce) doslova přiotrávená. Jen srovnejte náš běžný současný jídelníček se stravou našich předků. V chudších rodinách nebylo maso vůbec a střední vrstvy ho  měly jednou za týden. Dnes mají lidé maso na talíři denně a k tomu mléko a mléčné výrobky tvoří velkou část jejich výživy.

            Každá máma ví, že narozenému dítěti, které nemůže být kojeno, by ublížilo plné kravské mléko. A není to pro obsah tuku, ale pro vysoký obsah bílkovin, které by organismus dítěte výrazně zatížily. Plné kravské mléko nemá být podáno dítěti do 3 let! A stejné pravidlo o zatížení těla bílkovinami platí i pro dospělé, kteří konzumují maso, mléko, sýry, jogurty a vejce tak, jak je to všeobecně zvykem.

            Považuji za nejdůležitější opatření pro zdraví nejen současné mladé ženy, ale všech lidí, aby v zájmu svém a jejich budoucího potomstva, výrazně omezili přijímání živočišných bílkovin.

Tuky  - jíme tuky přirozené, původu živočišného – máslo, sádlo, ale zejména tuky rostlinné panenské (za studena lisované) – olivový, sezamový, dýňový, slunečnicový, z kukuřičných klíčků a obměňujeme je. Není dobré vyhýbat se potravinám, které jsou tzv. odtučněné – nejen, že v nich chybí tuk, ale také významné látky, které jsou na tuk navázané např. vitamíny.

Cukry – je velmi důležité vyloučit nebo alespoň omezit bílý cukr a potraviny, ve kterých je přítomen. Vede to k očistě našeho těla. Navíc je třeba připomenout, že při zpracování cukru v těle se spotřebovává vápník. Bílý cukr nahrazujeme cukrem třtinovým, medem nebo ječmennou sladěnkou.

Vitamíny – buďme opatrné na syntetické vitamíny, multivitamínové preparáty nebo jiné výživové doplňky. Nedovedou nahradit přirozené vitamíny přijímané v potravě a navíc mohou naše tělo zatížit až poškodit. Ženám, které chtějí mít dítě nebo dítě čekají, nepatří reklamou sebe vychvalovanější vitamínové preparáty.

            Např. vitamín C můžeme dodávat tělu ve správně připraveném šípkovém čaji, ve kvašeném zelí a ještě lépe v rychlokvašené zelenině „pickles“. Celou zimu můžeme na vatičce předpěstovávat řeřichu nebo vojtěšku alfalfa. Šťáva z rakytníku je velmi ceněna pro vysoký obsah vitamínu C. Celou řadu dalších vitamínů obsahují celá zrna, správně upravená zelenina, luštěniny, prostě pestrá strava.

O minerály  a stopové prvky nebudeme mít nouzi, budeme-li zařazovat do jídelníčku i malá množství celých zrn, semínek a zelené natě známé zeleniny nebo planých bylin.

A co pít?

            Naučme se pít čistou, pokud možno pramenitou vodu. Je to živá voda, která vnáší do těla sílu a zdraví. Vím, že pro mnohé, zejména žijící ve velkých městech, je toto obtížně uskutečnitelné, ale připomínám zde alespoň její zapomenutou důležitost.

            Připravujeme si ovocné čaje z čerstvého nebo sušeného ovoce, obilné čaje, obilné kávy, čaje z bylin, které nemají výrazné léčivé účinky – listy jahodníku, maliníku, ostružiníku, šípky, ve speciálních obchodech prodávaný Roibos. Bylinné čaje pijeme jen při nemoci a jednu bylinu ne déle než týden nebo 14 dní. S pitím to nepřehánějme, zdravé tělo by samo mělo cítit kolik tekutin potřebuje.

            Při takovémto způsobu výživy pročistíme své tělo a připravíme jej nejen pro dobré nastávající těhotenství, ale též pro náš budoucí, zdravý, plnohodnotný život.

CVIČENÍ

            Kromě výživy je důležitý pro naše tělo pohyb, cvičení. Již od dětství vedeme dosti nepřirozený způsob života. Hodně sedíme, máme málo přirozeného pohybu, zejména děti vyrůstající ve městech. Pro současnou ženu, která se připravuje na těhotenství, považuji za nejlepší přípravu chodit pravidelně ven do přírody, pokud je to jen trochu možné, pracovat občas na čerstvém vzduchu a cvičit jógu. Jóga speciálně upravená pro ženy západu se nazývá gravidjóga. Jde to cvičení, které se provozuje nejen v těhotenství, je důležité začít mnohem dříve. Jsou to příjemná cvičení, prokládaná relaxacemi, zaměřená na správné fungování těla, jeho vnitřních orgánů a zejména svalů pánevního dna. Toto cvičení vede k dobrému zvládnutí těhotenství aniž by tělo strádalo a k bezbolestnému průběhu porodu. (Více informací – Gravidjóga – Makedonská, Zdraví pro ženu a dítě přírodními prostředky – MUDr. Hofhanzlová)

LÉČBA BĚŽNÝCH NEMOCÍ

            Běžné akutní nemoci se naučme léčit jemnými přírodními prostředky. Bylinami, obklady, léčivými oleji a tinkturami, homeopatiky. A převezměme tak velkou část odpovědnosti za naše zdraví na sebe.

            Je to velmi důležité, protože nadužívání klasických léků vede ke zbytečnému zatížení těla. Snažme se proto získat znalosti těchto zapomenutých moudrostí našich předků (přírodní léčba nemocí – základní domácí lékárnička – Zdraví pro ženu a dítě ... – Hofhanzlová).

            A na závěr bych chtěla říct, že nejdůležitější pro příchod nového miminka na svět, je vyrovnaný, spokojený život ženy, plný klidu a míru. Nikdo z nás nežije ve skleníku, život není jednoduchý, je plný překážek a dobré věci se získávají většinou přes něco hodně těžkého, ale je v našich možnostech žít ho v souladu se sebou samým a se svým okolím. A návod na to? Ten je jednoduchý a přitom tak obtížný. Když naše myšlenky budou čisté, bude čistý a projasněný náš život a všechno, co nás v něm bude míjet.